Touha tě celého objímá
svým žárem
ikdyž ji někdo proklíná
je sám sobě bláznem

letmé pohledy
doteky co přináší rozechvění
nebereš na nic ohledy
když toužíš po pohlazení

Touha svým žárem
pálí i okouzluje
chceš být jejím pánem
ale ona ti mezi prsty prokluzuje

Srdce však miluje
a touhu potřebuje
vždyť život bez lásky a touhy
je přece na houby.....

Ráno

Bosé nohy jdou ranní rosou
zanechávajíc stopy,
slunce se sklání nad vodou
a svými paprsky
zalévá zem.

Srdce se sklání,
pod zásahy života se drolí,
ale láska mu sílu dodává.
Rozum se brání
a dělá co srdce bolí,
ale láska se nevzdává.

Ty kapky rosy
jsou naše slzy
a sluneční paprsky
jsou doteky lásky
jenž je vysává
a mění se ve zvláštní chvění.

Ranní svítání

odívá nebe do zlatého hávu,
po nebi tančí paprsky
a rozhání vlny temných mraků,
vodopád plný slz
či snad kapky rosy
co propadnou skrz
ruce co za nový den prosí.

Tak vítám každé nové ráno
co dává mi dalšího žití den
co bylo mi životem přáno
a já prchám myslí někam ven.